Chodím s dětmi do restaurací a podobně celkem běžně. Předcházelo tomu zevrubné proškolení, jak se chovat, a jak ne. Se synem (autista aj.) tak od 5 let s tím, že kdyby něco, zvedáme se a vypadneme. S oběma holkami tak od tří, čtyř, naprosto bez problémů, ale kdyby něco, opět opouštíme podnik a zaplacené jídlo necháme tam. (Teda kromě kachny, tu bych vzala mit.) Nesnesla bych, abychom rušili.

Před léty jsem viděl před restaurací v Anglii tabuli s nápisem, který tuto problematiku řešil kouzelným způsobem. Veřejnou diskuzi to pokud vím nevyvolalo:

Psi vítání

Lidé tolerováni

Děti jen na vodítku!

Když jsme chtěli jít v Anglii na pivo, tak se nejdřív dcera podívala, zda to té hospody můžou děti. Nikomu to nepřišlo divné, prostě když jsou podniky označené baby friendly, tak jsou i adult friendly a nikoho by to nemělo iritovat.

Správně jste podotkl, že každý má plnou hubu práv. Jakmile zmíníte, že práva sebou automaticky přináší i povinnosti, naježí se a je hluchý.

Vašek

Opravdu každý? Není to blbost?

Když jsem četl rozhořčenou reakci paní Brodské a pana Prachaře mladšího na údajně diskriminační opatření jedné z "lepších" pražských restaurací, které jen chtělo zabránit, aby kočárky nebránili v pohybu obsluhujícímu personálu a aby matky nepřebalovaly své děti na stole s jídlem,či na čalouněných sedačkách, připomnělo mi to vlastní zážitek z jedené brněnské restaurace, kdy se mi při obědě míchala vůně z jídla na talíři s odérem vycházejícím z pokaděné plíny, kterou matka vyměňovala svému dítěti u vedlejšího stolu. Střet názoru matky přesvědčené, že její právo přebalovat pokaděné dítě kdykoliv a kdekoliv je nadřazené mnou hájenému právu hosta na kulturní prostředí při jídle, byl pro mne poučný. Pochopil jsem, jak mezi mladými rozšířený názor, že individuální právo každého na vše je nadřazeno jakékoliv společenské konvenci, jejiž účelem je preventivně bránit vzniku konfliktních situací, konfliktní situace naopak vyvolává.

Asi bych jí ten snědený oběd vyblinknul do obličeje.

Správně, novorozence bereme do Národního divadla pouze na operu.

Na operu??? Proboha. Vy nekulturní barbaři. S miminem výhradně na balet. A pustit ho "na volno", ať si také trošku hopsne. Po*raná plína je nutnost.

Podle mne ať si každý provozovatel nebo majitel sám rozhodne o jakého klienta mu jde a podle toho se zařídí, je to jeho byznys plán a jeho riziko podnikání.

Takže ať jsou restaurace bez dětí, restaurace pro seniory, restaurace pro rodiny s dětmi, restaurace, kde můžete se zvířetem a kde nemůžete atd. a restaurace, kde mohou všichni a ať si každý sám vybere kam půjde. Myslím si, že řeči co se může a nesmí nejsou řešením a naopak vše jen zhoršují.

Poněkud si protiřečíte v prvním odstavci a tím, co říkáte v poslední větě. Jasná pravidla, kterými provozovatel dá najevo o jakou klientelu má zájem, čili co se v jeho zařízení může a co naopak nesmí dělat, zabrání vzniku konfliktních situací a hosté, kteří dobrovolně tato pravidla dodržují se mohou cítit při svém pobytu tam komfortně a kterým tato pravidla nevyhovují, tam chodit nebudou..

V našem městě je bistro, které je vyhlášené tím, že se tam shlukují matky s dětmi. I když tam čepují pivo, já bych tam nevlezl, protože mi ty rozjívené dětičky jdou na nervy. Ale akceptuji, že takový podnik existuje. Stejně tak by měli rodiče malých dětí akceptovat, že jsou podniky, kde je přítomnost malých dětí nevhodná. Pokud se tam taková rodinka dostaví, většinou to dopadne tak, že dětičky to přestane po nějaké době (pochopitelně) u stolu bavit a začnou courat po provozovně. Rozumní rodiče v té chvíli zaplatí a vypadnou, ale křupani sedí dál, dělají mrtvé brouky a jsou rádi, že mají od dětí pokoj.

ja jsem jedno takove dite vzal a sel jsem s nim ven, nebylo uplne moje, ale partnerka jeste jedla a moje dcera taky:-)

opožděný palec...

Nedá se nic namítat. Ale situace je už zřejmě ve stadiu, kdy obě strany mají potřebu se proti sobě vymezit. Vsadím se, že další restaurace a kavárny se přidají. Za mě je docela smutný pohled na matky, které v době poledne krmí své maličké děti hranolkami s tatarkou. Vidím to v oběhové pauze každý pracovní den. Krásné úterý

Souhlas až na tu oběhovou pauzu. Obíhat restaurace a kavárny místo oběda, mi připadá jako sebemrskačství.

naprosto souhlasím a to jsem otec dvou synů. jenom jsme s nimi do restaturace chodili až když se trochu uměli chovat. dříve do nějakého dětského centra, kde se případně dalo i najíst. oni si to užili i víc