No co, já slyším a z úleku bych s chutí onehdy majznul něčím toho nevychovance, co v plném tempu zezadu jen taktak prosvištěl na chodníku těsně vedle mě a mých dvou psů. Na chodníku zezadu v plném tempu! Nemaje o něm potuchy dělal jsem právě úkrok do "jeho jízdní dráhy" ... Chápu u nás všechny, když po tom chodníku jedou, protože přetlačování se čtyřicetitunovými náklaďáky na silnici nepatří mezi nejzdravější koníčky, ale chodník patří chodcům a podle toho nechť se na něm cyklisté laskavě chovají ...

Jasně, ohleduplnost je třeba z obou stran, chodec i cyklista.... ta čára na chodníku nikoho nenafackuje, musíme se hlídat sami.

Pane Vracovský, též jsem na jedno ucho skoro hluchý (+na levé oko krátkozraký a pravé dalekozraký) takže podobná nepříjemná překvapení dobře znám. Ale nejbizarnější pro mě bylo podvádět při zdravotních kontrolách u závodního lékaře. Štempl jsem nedostal a tak pro příště napsali, že vyšetření sluchu netřeba, že mě přeložili na jiné oddělení.

No, já už měl pak kliku na dobré lékaře, držím palec

Ten dobytek na mopedu, co do vás na chodníku najel, by proplesknout zasloužil

Njn, málem se povedlo

I kdybyste slyšel jako rys, marno! Tuhle mi vjel jeden cyklista na záda, i když tam bylo místa na autobus. Já na něj, proč nemá zvonek nebo aspoň nezařve, pozor, jedu! Díval se na mne jak puk.

Noste přes ramenou rámovou pilu, oni si pak snad dají pozor!

Zrovna tak můžete dopadnout, když do Vás narazí mátoha s mobilem.

Pro případ úleku mám vždy po ruce nějaký léčebný nápoj.

Léčebný nápoj

Tak to jsme na tom stejně. U mě to odneslo levé ucho

Taky levé... díky za návštěvu

Bohužel až příliš často se nám stává na chodníku, že cyklisti se chovají jakoby byl chodník jejich a co my, chodci, jím tam překažime. Myšlenky, které mne přitom napadnou tady raději nebudu psát. Nějaký aktivista by mne mohl udat za navádění k násilí.

No... díky za návštěvu, expresivní výrazy si umím představit.

Mé další manželce vyndali z hlavy nádor, teď neslyší na levé ucho. Když řídím já - a to většinou - tak musím mluvit nahlas za roh. A se spaním na slyšícím by spala do oběda. Telefon a mobil má tak nahlas, že já se pokaždé leknu že nás přepadli...

Hlavně ať je v pohodě... a díky za návštěvu Horste

Tak to se ti vůbec nedivím, že tě tak ten koloběžkář vytočil, Filipe! Ještě, že jsi vyvázl bez šrámů.

Náš vnuk to štěstí cca před měsícem neměl. Náhle mu vjel na cyklostezce někdo, kdo se někomu vyhýbal, do cesty. Už nestačil na kole reagovat, a přeletěl přes řidítka. Má (díky tomu, že doktoři neumí číst rtg - jen pan docent, který zrovna nebyl) 2x operovanou ruku před loktem, a loket). A na kole je přitom vnuk jak na nohách. Jezdí denně na kole do práce. Ale na stezkách se pohybuje "kde kdo":-))), a tak je to jízda riziková.

V Praze na nábřeží tedy určitě.

Dej si večer panáka, že jsi přežil bez úhony:-)

Díky, a doufám, že se vnuk co nejlépe a nejdřív sebere.... a dám si nějaký dobrý rum, máš recht

Poslední dobou se to hemží na chodníku cyklisty. Děti mají strach na cestu, kde je často hodně aut, a občas je na chodníku celá cyklistická rodinka. A na slyšení kola nepotřebujete zdravé uši, je to tichý dopravní prostředek.

Problém je, že každý chce být in, provozovat moderní aktivity a zároveň se všude zvyšuje silniční provoz.

Souhlas, ona prostě jen namalovaná čára na chodníku není funkční řešení....

Kde se má člověk cítit bezpečně? Tak asi leda na svém dvorku. Na cyklostezce rozdělené pro chodce a cyklisty toto dělení obvykle nerespektuje ani jedna strana, frekventovaná cyklostezka je ostatně bezpečná asi jako dálnice před zúžením. Motají se tam kromě chodců a cyklistů bruslaři, koloběžkáři a pejskaři s dlouhými vodítky v lepším případě, v horším psi bez vodítek. Někteří cyklisté mají potřebu předvést svoji kondici a schopnost ovládat kolo ve vysoké rychlosti. Zejména při projetí zatáčkou do které není vidět.

Ohleduplnost je v autu,... no.