Zabíjím, ale v dobré víře....

jednou přeci bude lépe nejen ptáčátkům, ale nám všem. To za trochu té krve a pár mrtvých mláďat přeci stojí... Nebo ne?

Ptáčata vypadlá z hnízda

Příroda se vždy řídí svými pravidly, to jen hloupý člověk se jí pořád pokouší předělávat v dobré víře, že ji zachraňuje. Ptáčata vypadlá z hnízda jsou nejlepším příkladem. Ona často nejsou vůbec opuštěná a rodiče mají někde blízko kolem. U těch již opeřených na to vemte jed.  Tím, že je sebereme a odneseme domů "zachraňovat" jim podepisujeme neodvratný rozsudek smrti. V nejlepším případě je nějak dokážeme chvíli dokrmit (většinou ani to ne) , ale nedokážeme je naučit tomu co takové ptáče potřebuje k samostatnému životu ( a zdaleka nejde jen o létání, které je mimo naše síly). Pokud se jedná o holátka, ta jsou prostě odsouzená k uhynutí. Taková ta příroda je. Fungovalo to dávno předtím, než se jeden arogantní tvor do toho začal montovat a bude to fungovat dávno potom co ho "vezme čert".

Vykopeme z vás i děti ve jménu lepších zítřků

Kolik už prošlo v historii lidstva revolucí ve jménu lepších zítřků? Kolik krve proteklo ve jménu toho samého? Julie byla okouzlující dívka s dobrodružnou povahou. Její otec byl hajný na Znojemsku, takže zdejší pohraniční lesy znala od malička nazpaměť. Když dospěje, jde se sestrou až do daleké Aše, kde pracuje u výroby spodního prádla. V těchto místech prožije únor 1948 a dokonce šije výbavu i Martě Gottwaldové. Následně odchází do Brna za svým snem, stát se malířkou. A v Brně se poprvé setkává s "novým režimem". Tato zkušenost v kombinaci s její povahou v ní vyvolají představu, že po vzoru letců z Anglie, které obdivuje, je potřeba postavit se režimu na odpor. Chvíli její příběh připomíná románek z červené knihovny. S přáteli odejde přes zelenou hranici do Rakouska, kde prožije vášnivé vzplanutí s americkým vojákem. Ještě jednou se vrací domů, hlavně pro požehnání k sňatku. Následný návrat do Rakouska (tentokrát jinou trasou) se již nekoná. Na udání je zatčena. Vyšetřovatelé o ní vědí úplně všechno, včetně její milostné romance. Je v té době těhotná, ale dítě z ní vymlátí vyšetřovatel STB Jaromír Horák. Julie je následně nezlomená, ale odsouzena v hromadném procesu na patnáct let. Deset z toho odsedí. Se svým "američanem" se již nikdy neuvidí. On odjede do vlasti s tím, že odešla za jiným mužem a zemře v roce 1991 v Los Angeles. Julie Hrušková již nikdy nemůže mít děti a zůstane sama až do svého odchodu o víc, než čtvrt století později. Lepší svět "zabitím jejího ptáčátka" určitě nepřišel.

Dejme jí slovo.... Včera by měla narozeniny.

https://www.pametnaroda.cz/cs/hruskova-julie-1928

Díky a ahoj, Filip.