Co týden dal a vzal + příběhy dvou fotografií

Většina všech událostí se stále točí okolo koronaviru .

Během tohoto týdne odpůrci rouškování a restriktivních opatření přicházeli postupně o další dávky střelného prachu. I země, které donedávna patřili do skupiny razantních odmítačů postupně měknou.

A sám velký Donald Trump, již možnost rouškování opatrně doporučil. Byť neopomenul dodat, že on osobně si žádným kusem hadru svůj obličej hyzdit nebude. Jak to bude dál uvidíme, svůj názor již několikrát za poslední dni změnil.

Doma v této chvíli nic moc nového. Kdo odpovědnost nemá rád poradí těm kdož ji mají jak by to dělal lépe. Ti kdož odpovědnost mají to dle mě zatím celkem zvládají. Ano, nejsem slepec a vidím občasné chaotické jednání. Jenže jdeme momentálně po stezkách, po kterých nikdo zatím nechodil. Vše vzniká v obrovském presu a chyboval by každý. I ti nejchytřejší udíleči dobrých rad. To, že své chyby povětšinou v rámci hodin umí vláda korigovat je v mých očích spíš sympatickým gestem.

Praha 6. nechala odstranit sochu maršála Koněva. Děkovat by za to měl každý. Ne, že by s tím každý musel povinně souhlasit, ale konečně máme téma o kterém se debatuje jedna radost jako v dobách před nástupem Covidu na světovou scénu.

Už se těším, až jistý starosta půjde nainstalovat pamětní desku Ruským vojákům, kteří položili život při obraně Prahy během květnového povstání. To nás čeká druhé, ještě výživnější kolo.

Jinak se nám z mediální scény trošku ztratil premiér. Spekulacím moc nepřidalo, když se po čase objevil na jednom záběru s kapesníky, citronovou vodou a lahvičkami nejspíš léků. Popřejme mu tedy pevné zdraví, jako komukoli z nás.

Další obrázek je zneklidňující ještě víc. Několik našich nejvyšších ústavních činitelů porušuje veškerá nařízení a riskuje. Na snímku je i momentálně nejdůležitější muž, kterého v republice máme, ne, není to prezident,  ale šéf Ústředního krizového štábu. Fotografií nás oblažil původně Jiří Ovčáček, asi aby bylo vidět, že pořád ještě jsou si někteří rovnější....

Díky a ahoj Filip.