Dneska
řvu tak nějak strašně tiše
doba je taková zteřelá
já sám
jsem jen jeskynní malbou
z úsvitu lidstva
ze skulptury nedopalků
nebo prázdnejch flašek
dávno před kocovinou
dávno před parním strojem
dávno pod stolem
dávno před dávením....
xxx
Ostatně
už dlouho trpím pocitem
že underground se zaprodal
za trochu peněz
za trochu citu
od každého si vzal trošku
vždyť dneska už se básnící
nemusí ztrácet jako Villon
ani umírat v bolestech jako Puškin
slova jsou blízko
a monitory
displeje
vyplazené jazyky
že by se Bondy poblil...
xxx
Ale nebudu se pohoršovat
tohle je má doba
můj domov
a nic na tom nezmění
že sdílíme už i osobní zónu
protože strach ze samoty
nezažene sebevtipnější stream
čas je totiž nevhodný k prodeji
ještě tak rozdat...
to by se možná dal
