Horká léta Jagellonců na českém trůnu

22. 07. 2019 19:42:57
Tři dějství ve hře o osud malého národa v srdci Evropy (A samo sebou, nejen jeho) podané v pár řádcích.

Dějství prvé.15. července 1490.

Jen pár měsíců po smrti Matyáše Korvína.

Toho Matyáše Korvína, který si Čechy několikrát s mečem v ruce nárokoval.

Stává se Uherským králem Vladislav II. Jagellonský.

Štěstěna si s ním zahrála dvakrát.

Již v patnácti letech jej natruc právě Matyášovi volí český sněm na náš trůn.

Podruhé, když jeho úhlavní rival Matyáš umírá dřív než on ̈.

A umožňujeme mu tohoto letního dne být zvolen i králem Uherským.

Stěhuje svou vládu z Prahy do Budína.

Opona zvolna klesá.

A s ní i význam Prahy jako Královského města...

Dějství druhé. Červenec 1515

Doba je neklidná.

Nad Evropou se vznáší stín Osmanské hrozby.

I v zemích Koruny české to zase vře.

A jen Bůh ví, neklepe li na dveře zase válka bratru proti bratru.

Stárnoucí panovník věří, že jen jistota nástupnictví zajistí věcem řád.

Výsledkem jsou dynastické dohody mezi Jagellonci a Habsburky.

Habsburská hvězda strmě letí vzhůru.

Devítiletý Ludvík Jagellonský se ve Vídni následně žení s o rok starší Marií Habsburskou.

Opona klesá v tichém tušení blížící se pohromy Jagellonského rodu.

Dějství třetí. 29, srpna 1526

V bažinách u Moháče tone poražený král.

Rytíř všemi opuštěný, rozdrcený Osmanskou převahou i vlastním mládím.

Ludvíkem Jagellonským končí jejich vláda našim zemím.

Trůn neosiří na dlouho.

Habsburkové berou vše.

A ani pět století poté se úplně nedokážeme shodnout, jaká jejich dlouhá vláda vlastně byla.

Opona klesá, jen velmi zvolna...

Díky a ahoj Filip.

Autor: Filip Vracovský | pondělí 22.7.2019 19:42 | karma článku: 20.72 | přečteno: 524x

Další články blogera

Filip Vracovský

Terorismus je jen jeden, jeho bojovníci mají nejčastěji kořeny v bolesti.

V čem jsou, ale zakořeněni Ti jež jež je odsuzují, ale vlastně chápou? Násilí jen málokdy dokáže plodit cokoli jiného než násilí, takže to nikdy neskončí?

7.8.2019 v 8:05 | Karma článku: 28.05 | Přečteno: 2265 | Diskuse

Filip Vracovský

Drzý řízky a neposlušný vdolky

Tak se mi to konečně splnilo, vlastním takovou síť restaurací, že Karpíšek může jen závidět, svět pánviček a rendlíků mi leží u nohou...

29.7.2019 v 9:47 | Karma článku: 29.81 | Přečteno: 1006 | Diskuse

Filip Vracovský

Svoboda, rovnost, buranství...

Každá revoluce potřebuje vznosná hesla.A každá pak skončí nějak jinak, než byla plánovaná.Třeba Svoboda, rovnost, bratrství utonula v krvi.

27.7.2019 v 7:29 | Karma článku: 40.39 | Přečteno: 6135 | Diskuse

Filip Vracovský

Kdyby Miloš Zeman byl žena...

rozkvetla by nejspíš naše vlast jako rajská zahrada, sucho sem, sucho tam...jo, to by bylo, aby nebylo líp.

26.7.2019 v 12:16 | Karma článku: 23.51 | Přečteno: 694 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Marek Ryšánek

Co mám činit, abych dosáhl věčného života?

Přijde teolog, zákoník a snaží se vést diskusi rádoby na úrovni. Říká: „Co mám činit, abych dosáhl věčného života.“ A tak to často bývá. Lidé často vedou zdánlivě velmi vážné, ve skutečnosti ale bezobsažné diskuse.

20.8.2019 v 13:25 | Karma článku: 5.81 | Přečteno: 134 | Diskuse

Jiří Turner

Czecho Cowboy

O strastech našich zemědělců slyšíme den co den. Když mělo být sucho bylo mokro, když bylo sucho, mělo být mokro. Když nemělo mrznout, mrzlo, a opačně. A teď ještě do toho všeho vlci a hlodavci. Není žádná idyla být zemědělcem.

18.8.2019 v 11:46 | Karma článku: 6.32 | Přečteno: 306 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Copak nechápeš, brácho, že takhle to zabíjení nikdy neskončí...?

Ve jménu nejrůznějších nálepek ženou (většinou) staří fanatici (většinou) mladé muže do válečné vřavy. Němec, Rus, Žid..., křesťan, muslim..., ismy, anti-ismy atd., skoro bez konce.

17.8.2019 v 17:11 | Karma článku: 15.47 | Přečteno: 429 | Diskuse

Vlastimil Šantroch

Vzpomínka

Vzpomínám na jednu nádherně prdlou bojovnici. Na Kozu s motýlími křídly, na Olinku Joklovou, která před čtyřmi lety odešla mezi anděly.

16.8.2019 v 12:55 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 328 | Diskuse

Vojtěch Kemenny

Růžová

Básnířka Jana Štroblová napsala soubor básní, které opisují kalendářní rok, nejsou jen o tom viditelném - o počasí, o změnách v přírodě, ale vyjadřují i pocity a myšlenky. Bylo mi ctí poezii doplnit ilustracemi.

14.8.2019 v 23:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 | Diskuse
Počet článků 146 Celková karma 27.60 Průměrná čtenost 1275

Šéfkuchař na cestách a básník ve výslužbě.Dnes už spíš natvrdlý než tvrdý rocker , milovník dobrých věcí a časů.

Najdete na iDNES.cz