Vím o čem píšete, sám pocházím z učitelského prostředí. Na druhou stranu teď sice nebudu psát o tom, jak náročné povolání mají doktoři nebo hutníci, ale něco dodám. My Češi si málo vážíme povolání druhých. Zvláště potom řada z těch, kteří mají o pár kaček na výplatu více než je průměr, tak rádi nad jinými ohrnují nos. Není se potom čemu divit, že řada profesních sdružení se ozývá a zdůrazňuje potřebnost své práce. Jaká je realita? Každá profese je důležitá. Úplně každá. Když budeme mít špatné ředitele bank, tak je lépe v takovém ústavu peníze nemít, když bude mizerný stavař, budeme s auty poskakovat na dálnici jako blechy, když bude uklízečka flákat úklid, dočkáme se zapáchajících plných košů. A že oni mladou generaci nevzdělávají? Ale ano, vzdělávají. I oni jdou příkladem, i oni jsou otcové a matky, kteří mladé vychovávají a mají na ně obrovský vliv. Stejně jako učitelé, kteří se mohou vrtět na nose, ale bez rodičů to nezvládnou. Nápady s platy, která profese má mít více patří k nápadům vskutku telecím, protože je to vždy na úkor někoho. Když učitelé 130%, tzn. že např. hasiči mají brát jen 90%? Nehledě na to, že těch 130% je stejně iluze, jak řekla praxe. Atraktivnost a vážnost povolání není dána penězi, ale úplně něčím jiným. To, že učitel v Praze se neuživí je samozřejmě špatně, ale není náhodou pes zakopán v tom, jak výrazné rozdíly jsou mezi regiony, protože učitelé z těch platově nejslabších krajů si až tak nestěžují? A netýká se to stejně i dalších profesí? Chci tím vším říci: važme si povolání druhých, protože i oni byli povoláni! Takto si oni budou vážit naší práce a my sami svého zaměstnání a v konečném důsledku si budeme vážit i sami sebe...Hezký den