Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Já zažil statečného číšníka, jak dvěma "dámám" u kávy připomněl, že by se mohli věnovat svým rozjíveným chlapečkům. Dostal vynadáno, ať si hledí svého ... Odpověděl: "No klidně, já jen, že Vám právě utekli na ulici !" To byl teprve poprask ... ;-D

0 0
možnosti
Foto

Filipe, to jste napsal výborně, je to hodně aktuální téma. Zažila jsem nedávno v restauraci doslova horkou chvilku. A já, která mám děti tak ráda a hned tak mě něco nerozhodí, však s nimi v knihovně už 26 let trávím hodiny a hodiny času, jsem snad poprvé měla pocit, že dostat proutkem přes zadek není špatný výchovný moment. Aby nedošlo k mýlce, tím proutkem by měli dostat rodiče. Seděli naprosto v klidu a bylo jim úplně fuk, že jsou jejich děti lítající paviáni.:-)

1 0
možnosti

R^

A když se tyto děti stanou dospělými dětmi a chovají se tak nejen ve škole, nejen v restauraci, ale i v ordinaci, to je pošušňáníčko! Jsem rád, že už mohu být na trvalé dovolené a že se s těmi agresivními výrostky nemusím potýkat!

:-)

1 0
možnosti
Foto

Snad se blýská i na lepší časy, trošku vidím, že jsou skupiny rodičů, které vědí, že děti potřebují nemít všechno...

Ale samozřejmě máš můj souhlas. Doba je k dětem podivná, jsou tak nějak bez podnětů, bez hodnot, bez pravidel. Tak jak si mají hledat cestu, když na ní nejsou žádné "značky"?

3 0
možnosti
Foto

Pane Vracovský, mám poznámečku mimo obsah (se kterým souhlas), ale patří do Vašeho oboru. V "oblíbeném" TV pořadu Peče celá země byl v případě pečení sekané vysloven názor (přetlumočen manželkou), že sekané maso se u nás začalo používat až ve dvacátých letech (minulého století). Vzpomněl jsem si na babičku a sáhl do knihovny pro poklad - originální Kuchařku M.D. Rettigové z r. 1854 (pravda, lehce ožehnutou). A ejhle, všelijakých sekaných mas několik, jenže se tomu tehdy říkalo fašírka.

Jak vidno, ani ČTV nemá odborníky na všechno. Pak jí věřte! ;-D

1 0
možnosti
Foto

J36a36n 31Š62i11k

9. 2. 2020 15:08

Mě ta móda ani tak nevadí v restauracích, jako kavárnách. Pro mě kdysi oázy klidu a míru jsou nenávratně pryč :-) Hezkou neděli Filipe

3 0
možnosti
Foto

Díky a přeji pěkné pondělí :-)

0 0
možnosti

Rodiče jsou samozřejmě tzv. "na vině", ovšem skutečnými viníky je náboženství kultu dětí, a toto náboženství přináší své plody. Lze očekávat, že tyto nezvedené děti budou, pokud se tedy vůbec někdy stanou rodiči, na své potomky velmi přísní a bezohledně nesmlouvaví, protože znají úctu jen vůči sobě a svým potřebám

1 0
možnosti
Foto

Já si spíš myslím, že budou neteční, díky za návštěvu...

0 1
možnosti
Foto

Filipe, to demolování dětmi v restauracích jsem zažil po mém usazení se 1983 v západním Německu. Často jsem byl nucen se chodit stravovat v restauracích. Německým rodičům bylo jedno, že jejich ratolesti skáčou v botech po sedadlech a řvou na sebe při hrách, které se do restaurací nehodí. Říkal jsem, nevychovaní němečtí spratci. Tak už i tohle se převzalo od západu? Povedou neděli! R^R^

7 0
možnosti
Foto

Díky za návštěvu a fajn pondělí přeji :)

0 0
možnosti

Na začátku 90. let jsem toto pozoroval u cizinců (převážně anglicky mluvících), jejichž roztahovačný způsob chování ostře kontrastoval se zdejšími zvyky, a mnozí z nás jen překvapeně zírali.

Dnes se z toho, bohužel, stala zvrácená "norma" i u nás, jak píše autor. Mnozí dnešní rodiče jsou pouze dospělými dětmi, nikoli zodpovědnými rodiči.

Karma R^

6 0
možnosti
Foto

Není to jen u nás. Seděl jsem před cca 4 lety v poměrně dobré restauraci na břehu v Normandii v městě Aromanches. U vedlejšího stolu seděla čtverka nejspíše babička, matka a dvě děti. Věk dětí cca 5 a 3 roky. Babička s matkou vedly rozhovor (Angličanky) a děti se bavily tím, že jídlo rozhazovaly po stole, židlích i poměrně luxusní sedačce. Obě ženy to kapírovaly, ale ani jednu nenapadlo byť jen slůvkem upozornit na nevhodnost tohoto konání. Mně svrběla dlaň jako dlouho ne. I číšníci trnuli, ale nejspíše pro bohatství obou dam ani jeden nezakročil.

I u nás se to stává, ne tak drasticky, ale opravdu mi vadí, když jdu do restaurace s přáteli na posezení, dobré jídlo a pití a musíme na sebe křičet, protože u vedlejšího stolu jsou rozjívení potomci, kteří se předhánějí v hlasitých projevech a rodiče vedou nějaký zásadní rozhovor.

Naprosto chápu restaurace se zákazem vstupu malým dětem. Existují zařízení, kde jsou dětské koutky, oddělené skleněnou stěnou, kde se mohou vyřádit a ostatní mají klid. Mám tři děti, odmalička jsme je učili stolovat v dobrých restauracích a nikdy se nestalo, že by potřebovaly běhat a likvidovat zařízení. Věděly dobře, že příště už by nic nebylo.

Pěknou neděli.

17 0
možnosti
Foto

Díky moc, já už popřeji jen pěkné pondělí, neděli nestíhám :)

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS