církev sebevraždu jednoznačně odsuzuje, a věřící by neměl pochybovat---pokud pochybuje i on sám, jakým právem pak odsuzuje pochybující ateisty? Nestojí snad v Bibli nesuď abys nebyl souzen? jinak karma za hezkou úvahu

Díky za návštěvu... i v rámci církve se řeší spousta věcí, kterým se nedostávalo dřív sluchu....

okopíruji sem odpověď na tuto otázku z katolíka, je to formulované líp, než bych to spatlal já

Z tohoto je patrný jistý posun morální teologie v hodnocení sebevraždy. Zatímco dříve byl sebevražedný čin chápán jako definitivní odmítnutí Božího milosrdenství a sebevrahům byl odepřen církevní pohřeb, současný pohled bere v úvahu možné okolnosti, které mohly odpovědnost sebevraha zmenšit. Proto nechce posuzovat, jaké důsledky má sebevražda na věčný život toho, kdo si na život sáhl. Spása je Boží záležitostí a my můžeme pouze dotyčného svěřit modlitbou do Božího milosrdenství. Je třeba spíše pozitivně vyzdvihovat hodnotu života jako Božího daru a lidskou zodpovědnost při zacházení s ním.

karma

Díky Marku

,,Lidská duše připomíná někdy skládku,

v každým rohu najdeš trochu nepořádku(M. Eben-Koleda) .

,, .Když jsem já byl tenkrát kluk,

svět na dlani jsem měl a v očích hejno sluk,

i k nebi měl jsem blíž, než hvězdář, nebo kněz,

co dneska, co Ty víš, jak tehdy voněl bez! ..."

"(K.Gott)

Díky za návštěvu i pěkná slova...

Něco málo o tom, jak bolí duše a jak už se nechce žít, vím.

A když už je duše na odchodu a nemá zde všechno vyřešeno, vím, jak zoufale chce člověk žít...

Jani díky za slova z duše....

Milý Filipe, nejdřív jsem si sesumírovala, co šikovného Vám pod skvělý blog poznamenám, ale když jsem si přečetla, že jen trošku jinými slovy, ale obsahem totožně, se vyjádřila Radka Kielbergerová a Jan Šik, tak Vás jen chci pochválit a poděkovat za pěkný blog!

Děkuji moc, ano, často se mi stává, že ke slovům pana Šika a Radky není moc co dodávat...

Výborný blog, Filipe. Karmuji.

Díky, jsem rád :)

Nacházíme se v situaci připomínající staré časy, kdy část unavené generace spoléhala na mladé lidi, že ti to snad změní - alibismus a nezodpovědnost.

Těší mne, že i mezi mladými je stále živý odkaz Václava Havla jako člověka, který dobře věděl, že nestačí jít jen cestou k materiálnímu dostatku, ale že stejně důležitá je kvalita té cesty. Zjednodušeně a pohádkově - i zlato se může proměnit v pavouky a štíry, pokud se k němu jde močálem černým kol bílých skal. Z Forbín J. Wericha a M. Horníčka: "Prostředí je důležitý činitel". Pocit štěstí souvisí s celkovou atmosférou ve společnosti, jakkoli to tak nemusejí vnímat ti, kdo by, slovy K. Kryla, řekli třeba: "Kdo mi zamezí sedět za mezí, baštit hovězí pádlem, pěti s Anitou píseň masitou s bradou pokrytou sádlem." Spoléháme se na mladé, zatímco oni se spoléhají na nás, stejně jako kdysi. Jedině spolu ... Více vpravo či vlevo? Když se dobře volí JAK, atmosféra se prosvětluje a přibývá pocitu štěstí.

Ano, všechny nové časy jednou zestárnou, a je to spravedlivé :) Díky.

Pane Vracovský, pohlazení po duši. Děkuji. Doba se mění, nároky, požadavky, hodnoty,možnosti......síla vše zvládat, oslabuje.

Díky moc :)

Zastávám názor, že lépe než být šťastný je lepší být jen spokojený. Kdo bývá hodně šťastný, tak zároveň bývá hodně nešťastný. Ohroženější je ten, kdo lítá v životě extrémně hodně nahoru a hodně dolů. Moc spokojenosti kolem sebe nevidím, hodně lidí, hlavně mužů frfle na všechno možné, ostatně na blozích a v diskuzích je to vidět taky. Mladí mi však přijdou spokojenější, přestože to o tolik jednodušší než předchozí generace nemají. Ano, mají co jíst, mají plno věcí kolem sebe, ale ten psychický tlak je na ně větší. Nezávidím jim. Proto možná nefrflu Hezky o tlaku na mladé píše Radka Kielbergerová níže, nikde se o tom moc nemluví a možná by to stálo za samostatný článek Filipe. Hezký den Vám přeji

Ano, někdy méně bývá mnohem, mnohem více...

Nesmíme se zkrátka nechat chytit.

To rozhodně...