Dobře jste to vystihl.

Druhou polovinu 60.let jsem zažil jako dospívající teenager. A bylo to skutečně nádherné období (a nejen kvůli tomu, že jsem byl mladý). Všechno začínalo mít lepší úroveň. Nabídka filmů v kinech, knihy, televizní programy, nové časopisy i kulturní život v maloměstě, kde jsem žil. Vznik USU (Unie středoškoláků a učnů), která nahradila tehdejší ČSM (nebo SSM?) a do které jsme houfně a rádi hlásili. Na střední škole pak velmi vyostřené besedy za účasti komunistů z OV KSČ a členů nově vznikajících uskupení KAN A K231, kde se nám poprvé pořádně otvíraly oči. Z jedné takové besedy komunisté utekli jak malí kluci. Pak přišel srpen 1968 a poté dva roky vojny, která už byla ve jménu normalizace. Vrátil jsem se do úplně jiného světa.

Díky moc za vzpomínku a nahlédnutí :)

Moc dobře napsané

Těší mě, že jste nahlédl a díky :)

Jsem o rok starší.

Kdybych si připomínala všechny okamžiky, které jsem nezažila a které světu přinesly trýzeň, nedělala bych zřejmě nic jiného...

Lidi mají jedinečný "patent" jak se vzájemně ničit.

Když budou všichni vzpomínat na bídu, vzpomenu si, kde v ní zůstala skulinka pro přežití laskavosti.

Aby svět neuhynul na hrůzy, ale přežil díky maličkostem.

Neodsuzuji Váš pohled, ale ani nesdílím :)

Hoďte kamenem, kdo jste se v životě provinili méně než já.

Jsem o rok starší. A mám ráda fráze.

OK, vaše volba.

Karma Filipe. Vybočujete spolu s několika málo autory ze šedi a jednotvárnosti, exhibice a zviditelňování se desítek samoúčelných zdejších blogů o 68.roce.

Dobrý den, vzpomměl jsem si na dědečka, který plakal pravidelně v tenhle den...

Krátce a vystižně, karma

Díky za nahlédnutí.

Dobře napsáno, ode mne karma.

I Vám díky :)

Karma

Děkuji :)

Karma Filipe

Díky :)

Jasně, vnímám to stejně.

Díky za nahlednutí :)

Díky za návštěvu .