Dneska se na Václaváku opět sejde demonstrace proti Bídě. Což mě vede k úvaze o tom, jak se u nás k takovým akcím přistupuje. Historicky samozřejmě nic moc. Sám jsem vyrůstal jen pár kroků od místa kde před sto pěti lety hlad a bída na konci Velké války logicky vyústil v rabování. Při vojenském zásahu pak vojáci na kameny z dětských rukou odpoví rovnou střelbou ostrými. Šest salv nepřežije pět dětí ve věku deset až čtrnáct let. Šesté oběti je pouhých osmnáct...
I po konci Monarchie se na demnstracích střílelo.
Časem se osvědčí obušky a vodní děla.
Tohle dneska, pokud se nestane nic mimořádného nehrozí. Není to ostatně hlad, který vede dnešní demnstranty na náměstí. I ona zmíněná Bída je v jejich vnímání spíš Bídou morální co jsem tak četl. ( Ponechme stranou, že si pod tím pojmem každý může představit co chce.)
Místo obušků se budeme mlátit slovy, či údery do klávesnic. Některé k tomu povede strach z budoucnosti, které je čím dál náročnější čelit. Další k tomu povede strach z těch co se bojí, protože je nedokáží ( nechtějí) pochopit. Co pochopit., Ani si připustit, že jsou s nimi na jedné lodi.
Ponechám úplně stranou kolik v tom bude z obou stran pokrytectví i skutečnost, že jsou obě strany jen komparzem politických ambicí svých "šéfů". Zamyslím se jen nad tím, jak jednu či druhou skupinu léčit. Podle mě je léčba prostá. V době kdy řešíme, že je třeba začít utahovat opasky bych nechal jeden pěkně povolený....
Nesmíme šetřit na školství. Naopak. Byť se nedomnívám, že peníze jsou jediným motivem pro práci v něm. Jenom jedinci dobře připravení pro život dokáží čelit výzvám. Přitom disponují i potřebným nadhledem a empatií.
Samozřejmě můžete namítnout, že lékaři, policisté a celá řada dalších profesí jsou rovněž nezbytní pro fungování státu. Ano. Všichni si zaslouží a potřebují dostatek prostředků. Bez nich to nepůjde. Bez dobrých učitelů a škol, ale nebudou ( Ty peníze). Společnost jak ji známe se rozpadne.
Dobré školství znamená spokojené občany pevně v kramflecích. Že je to zatím utopie ? No a? Kolik utopií už jsme proměnili ve skutečnost ?
Slova z Čapkových Hovorů s T.G. Masarykem se tak nevztahují jen na dnešní demonstranty. Pasují i na jejich zesměšňovate, kterým spousta věcí nedochází.
„Nikde na světě neslyšíte lidi tolik reptat a stěžovat si jako u nás; to je ta nekuráž a ještě něco horšího. Já si myslím, že každý takový nespokojený člověk má nerad své povolání; proto nadává na politiku, na poměry a na celý svět. Člověk, který dělá svou práci bez zájmu a jenom z chlebařství, je nešťastný a otrávený člověk. Já rád poslouchám, když někdo mluví s láskou a chutí o svém povolání; co všechno se od něho dozvíte!“