Underground už není mezi námi....

Pondělní malování slovem pro stálé hosty i náhodné kolemjdocí.... Račte vstoupit, v našem šapitó je místa dost...

Dneska

řvu tak nějak strašně tiše

doba je taková zteřelá

já sám

jsem jen jeskynní malbou

z úsvitu lidstva

ze skulptury nedopalků

nebo prázdnejch flašek

dávno před kocovinou

dávno před parním strojem

dávno pod stolem 

dávno před dávením....

xxx

Ostatně 

už dlouho trpím pocitem

že underground se zaprodal

za trochu peněz

za trochu citu

od každého si vzal trošku

vždyť dneska už se básnící

nemusí ztrácet jako Villon

ani umírat v bolestech jako Puškin

slova jsou blízko

a monitory

displeje

vyplazené jazyky

že by se Bondy poblil...

xxx

Ale nebudu se pohoršovat

tohle je má doba

můj domov

a  nic na tom nezmění

že sdílíme už i osobní zónu

protože strach ze samoty

nezažene sebevtipnější stream

čas je totiž nevhodný k prodeji

ještě tak rozdat...

to by se možná dal