Gastronomie má devět životů, fotky nejen jídel....

Protože dobrých zpráv není nikdy dost ...... Musím se o některé z nich občas podělit. Skutečnost, že gastronomie není v žádných předsmrtných křečích je jednou z nich....

Jasně. Poslední tři roky jsou pro nás v oboru výzvou a to čím procházíme není zrovna růžová zahrada. Tak tomu ale v nejrůznějších zlomových obdobích vždycky bývá. Nějaké pojetí podnikání v gastronomii zaniká, ale přichází nové možnosti. 

Jedna věc nicméně zůstává zcela konstantní. Jen skutečně dobré jídlo si najde zákazníka v každé době. O tom studentům na naší škole přijel nejen vyprávět jeden z nestorů našeho cechu a šéf Staré Gardy Asociace kuchařů a cukrářů ČR Jiří Eichner.

Dneska jsou kuchaři oblečeni všelijak, ale krásu klasické kuchařiny stále nejlépe reprezentuje bílý rondon. Mistr řemesla je toho živým důkazem a zapózoval rovněž i pro čtenáře blogu...

Se Starou Gardou na školu dorazila rovněž velká spousta artefaktů ....

Historické jídelní lístky...

Kuchařky, některé skoro dvě stovky let staré...

Slavnostní meníčka , některá rovněž z 19. století...

Takovéto menu se v Praze servírovalo v den narozenin Františka Josefa...

Ne, na fotografii se nenachází sada mučících nástrojů.... Jsou to historické kuchařské pomůcky.....

Kdo chce může čelit výzvě a v diskuzi si tipnout, k čemu to slouží... ( sloužilo)

Ovšem nejen historií živ je člověk. Minulý týden jsme se účastnily studentského klání na soutěži Gastro Kroměříž 2023... 

A nutno říct, že budoucnosti se opravdu nebojím...

Soutěžní surovinou byla vepřová pečeně ve dvou technologických úpravách.

Vítězné jídlo..

Kuchařské soutěže se mimo absolutních umístění bodují a oceňují pásmy. Trénink našeho Sama, který skončil celkově pátý a ve stříbrném pásmu, což byl na první soutěž krásný výsledek....

Vepřová pečeně, fáš z vepřové pečeně v bránici, křenová omáčka, dýňové lívanečky a jablko s ořechy.....

Fotografům se opět omlouvám za mé kompozice ...

A se všemi se těším zase někdy ...

S odvážnými hadači pak na diskuzi....