Ano, ano. Konečně na nás došlo. Nic nepomohlo, že kuchařina už dávno není jen o bílých rondonech. Já jako jeden z mastodontů tohoto řemesla, jsem ještě včera tvrdil, že seriózní kuchař má být bílý. Nikoli tedy nutně barvou pleti, ale rondonu. Dneska mi konečně sklaplo. Nejprve jsem myslel, že se jedná o vtip, ovšem prokliknutí na odkazy v tomto článku ukazuje, že se nejedná ani o humor, ani o opožděnou reakci na Apríla.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/bon-appetit-rasismus.A200627_150136_zahranicni_knn
Po kácení soch, odstraňování nebezpečných knih, filmů a vůbec čehokoliv dochází i na gastronomii. Poklekat nikde nebudu (už bych nemusel vstát), ale posypat si hlavu popelem musím. I já se přiznám, že jsem fušoval do jídla jiných kultur. Mám rád kuchyně asijské a mám nejen rád, ale celkem i ovládám, třeba Kreolskou kuchyni. Leckdy jsem se s ní i veřejně předváděl, aniž bych jediný mrzký peníz odvedl na konta potomků zotročených národů z jejichž tradic vzešla. Navíc mě vůbec nebylo stydno, si za tyto své exhibice na zádech otroků fakturovat vlastní zisk. Nic mě neomlouvá, že mám v Bolívii indiánskou kmotřenku, z Bolivijské kuchyně jsem za úplatu já bloud nevařil nic.
Abych do budoucna předešel dalším nechutnostem z mé strany a případně zmatkům, mám ještě několik nejasností. Chápu, že mimo obilných kaší, vepřového, říčních ryb, raků, potažmo tuzemského ovoce, či zeleniny nesmím již nic dalšího do veřejně předváděných receptů použít. To je totiž tradiční Česká kuchyně. Ale co třeba Vídeňský řízeček můj milovaný? Vždyť Vídeň nás podle mnohých tak krutě utiskovala, nemělo by být za jeho vaření ještě vybíráno nějaké bolestné? Nebo naopak, neměla by se pllatit válečná reparace Italům, kterým ho náš český vojevůdce Radecký ve jménu Monarchie uloupil ? A to pokaždé, když ho vylovím z pánve? Co perkelt, , vždyť Uhři tiskli bratry Slováky tak, až národ málem dodýchal? Inu, je toho ještě spoustu co bude třeba doladit.
Jednu věc vím, ale jistě. Jestliže jsem ještě včera v diskuzi plánoval jak se od svých Vietnamských studentů naučím dokonale svá oblíbená jídla, raději to dělat nebudu. Ještě by mě napadlo vařit to někde veřejně a bylo by na průšvih zaděláno...
P.S. Vždycky si říkám, že mě už nic nepřekvapí, ale...
Díky a ahoj Filip.
Písnička nemá s blogem zdánlivě nic společného, ale paní Jarmilka by měla včera narozky, a zároveň se jedná o malou omluvu zotročeným Moravanům a Slezanům.