A v červnu už půllitry nezaseju...

Asi zase budu za idealistu, ale prostě doufám, že i tenhle průšvih může skončit něčím dobrým. Třeba tím, že spousta vyčůránků, která držela poctivý řemeslo pod krkem už nezaseje. Že zůstanou a uspějí srdcaři. Majitelé i personál.

Stejně mě to poslední roky už vůbec nebavilo.

Jo, za mlada, to bejval hospodskej pán. Hospodskej, řezník a zelinář. Svatá socíkovská trojice. To k nám se modlil dělnej lid, kterýmu prej tahle země patřila. Pche. Klíče k ní vždycky leželi pod pultem. A ne li tam tak v autodílně, u felčara, na byťáku... V prdeli byl prostě jen ten, kdo hákoval ve fabrice, na stavbě a tak. I ten obecní blb na vesnici si totiž vykrmil čuníka a hodně věcí si natahal domů i mimo deputátů...

V devadesátkách kouzlo řezníků a zelinářů pominulo. Lidi zešíleli a přes otevřený hranice do velkejch kvelbů nahrnuli mandarinek a banánů až to hnilo. Ale hospodskej přetrval. Takovej Dionýsos v laciný verzi pro našince. Víno, ženy, prachy a zpěv. Zařízení jsem nakrad ještě před malou privatizací a bylo blaze. Už ani cajtů se člověk tolik nebál. Dyť pokud něco zkusej, bude to šikana svobodnýho podnikatele. A to si v tý demokracii líbit už nenecháme!!!

Poslední dobou to tu ale byl samej "kazišuk". Prej budeme dělat poctivě. Krásný řemeslo. Fér k hostům i vlastním lidem... "Tůůůůdle", já s tím vyběhnu a budu tak lacinej, až i  ten zákazník  bude z plna hrdla  křičet, že ho s tou poctivostí  vokrádáš. No není to kopec srandy?

Ale tadle korona... Po tý už to bude na krev. Celej náš hospodskej vesmír se změní. Nic už nebude jako dřív. Na to jim kašlu, zhasnu a už v červnu půllitry nezaseju...

Díky a ahoj Filip.