Pokouší se o mě nějaký bacil, a tak jsem druhý den doma, ovšem, jelikož mě trošku otrnulo, pozvu vás na virtuální svačinu, či oběd....
Loupaná hovězí plec, můj nejoblíbenější kousek masa. Z dobře nastařené je výborný steak za rozumné peníze, pomalu dušená se pak díky množství kolagenu stává na jazyku doslova nebeskou záležitostí....
Kdo mě zná, ví že miluji les a nejen platonicky na procházkách, i na talíři má své kouzlo. Zvěřina, dobře připravená je nejen chutným, ale i poměrně zdravým doplňkem našich jídelních lístků... Tenhle dančí hřbet by mohl vyprávět. Ostatně komu přijde kančí moc aromatické, daňkem, nebo muflonem bude vždy potěšen.....
Na nic se nemá spěchat, a nejen hovězí steak je třeba nechat odpočinout. Jen tak se šťáva vstřebá a nevyteče nám při krájení na prkýnko, či talíř...
A co si student uvaří, tak musí i "zlikvidovat"... v tomto případě s polentou a grilovanou zeleninou.
Výroba pastrami je pro trpělivé, hovězí hrudí odpočívá v láku někdy i více než dva týdny. Pak je ovšem tato pochoutka, která k nám z Balkánu dorazila oklikou přes velkou louži prudce jedlá...
v průběhu uzení trpí většina sousedů akutní slintózou...
Diskriminováno na talířích by ale nemělo být ani ptactvo. Kachna se zelím, řepné zelí a opečené škubábky...
A opomenut by neměl být ani čuník. Bůček, bylinky, bílé víno a pár hodin pomalého probublávání... kdo neochutnal, neuvěří ...
Snad jsem ten dnešek plný smutných výročí trochu odlehčil, i když strava sama o sobě to moc lehká není :)
No, a pokud máte s takovým bojem s uhlíkovou stopou své vlastní postřehy, nebojte se o ně podělit v diskuzi.
Díky a ahoj Filip.