Horká léta Jagellonců na českém trůnu

Tři dějství ve hře o osud malého národa v srdci Evropy (A samo sebou, nejen jeho) podané v pár řádcích.

Dějství prvé.15. července 1490.

Jen pár měsíců po smrti Matyáše Korvína.

Toho Matyáše Korvína, který si Čechy několikrát s mečem v ruce nárokoval.

Stává se Uherským králem Vladislav II. Jagellonský.

Štěstěna si s ním zahrála dvakrát.

Již v patnácti letech jej natruc právě Matyášovi volí český sněm na náš trůn.

Podruhé, když jeho úhlavní rival Matyáš umírá dřív než on¨.

A umožňujeme mu tohoto letního dne být zvolen i králem Uherským.

Stěhuje svou vládu z Prahy do Budína.

Opona zvolna klesá.

A s ní i význam Prahy jako Královského města...

Dějství druhé. Červenec 1515

Doba je neklidná.

Nad Evropou se vznáší stín Osmanské hrozby.

I v zemích Koruny české to zase vře.

A jen Bůh ví, neklepe li na dveře zase válka bratru proti bratru.

Stárnoucí panovník věří, že jen jistota nástupnictví zajistí věcem řád.

Výsledkem jsou dynastické dohody mezi Jagellonci a Habsburky.

Habsburská hvězda strmě letí vzhůru.

Devítiletý Ludvík Jagellonský se ve Vídni následně žení s o rok starší Marií Habsburskou.

Opona klesá v tichém tušení blížící se pohromy Jagellonského rodu.

Dějství třetí. 29, srpna 1526

V bažinách u Moháče tone poražený král.

Rytíř všemi opuštěný, rozdrcený Osmanskou převahou i vlastním mládím.

Ludvíkem Jagellonským končí jejich vláda našim zemím.

Trůn neosiří na dlouho.

Habsburkové berou vše.

A ani pět století poté se úplně nedokážeme shodnout, jaká jejich dlouhá vláda vlastně byla.

Opona klesá, jen velmi zvolna...

Díky a ahoj Filip.