Ta mládež, kam to ten svět spěje....

Neznají data, historii, neposlouchají nás..Jo a mimochodem, po kom že je ta mládež? No přeci po nás. A je to s ní vážně tak vážné?

V posledních dnech jsem se rozepsal víc než zdrávo, takže se chystám chvíli odmlčet. Nerad bych utrpěl Broukpytlíkovský syndrom. Tedy odmlčet.Možná nějakou poezii  pustím.Ale kalendária a aktuální témata? To si dám na klávesnici zámek. Taková malá očista mlčením. Ale tohle zamyšlení, si ještě nedokážu odpustit.
Často v posledních dnech slýchám jak je to s tou naší mládeží.No já se ani nedivím, že se nezajímá o nějaké založení republiky. Trhané pohyby středověkých (z jejich pohledu) pánů .Nezáživně neakční komentáře.Černobíle sterilní jako film který doprovází.... A tak je to asi se vším, co se týče zájmu o historii. Neumíme li jim to podat nějakým záživnějším způsobem, není se čemu divit.
Sám se teprve učím učit, ale často když pozoruji způsoby všeobecně jak se dětem, či mládeži do hlavy učení leje.... no skoro jako v roce 1985. Úplně se vidím sedět v první lavici. Jenže svět se změnil.Způsob, jakým jsou mladí zavalováni informacemi. S něčím takovým se naše generace Husákových dětí přeci nesetkala. Vůbec se proto nedivím, že spousta dnešních studentů má problémy se soustředěním,nebo vypadá při výuce, že je jim to šumafuk. Většinou ale není. Nesnažím se proto s nimi bojovat, naopak. Jak mi to dlouhodobě půjde, o tom si ale budeme moci popovídat až za pár let.V ideálním případě budu moci konstatovat, že jsem jim byl dobrým průvodcem.
Doufám, že kdybych se měl stát jen bezduchým pedantem, najdu dost síly to sám skrečovat.
A ještě jedna věc mě aktuálně při nadávání na mládež vadí. Řada rodičů má pocit, že by škola měla snad ve všem působení na děti suplovat rodinu. Ale tak tomu není.Rodina musí zůstat základní stavební buňkou celé společnosti. Jinak je vše špatně.Nenechávejte si tedy dětství svých dětí utéct.
Díky a ahoj Filip.