Začátky neumím...
Dneska už je ta noční můra víceméně jen neškodnou vzpomínkou, kterou občas bavím své vlastní žáky, ve chvílích, kdy je jim třeba zvednout sebevědomí. Pravdou je, že časem, člověk zapomene strašnou spoustu věcí, i historek, z období rebelantství a vzdoru (některé popravdě sakra rád ). Nejspíš se vytrácí s postupně se zkracujícími vlasy, jiné vysvětlení mě při nejlepší vůli nenapadá. Vlastně dělím li svůj život na nějaká období, pak za zcela zásadní považuji tři. Před culíkem, s culíkem a po culíku, přičemž jako z partesu už sypu jen příběhy z postculíkovského období. Culík a nedej Bůh preculík jsou už trochu ukryté a nejspíš navždy ztracené.
Léta učednická, to byl jasnej culík. Ostatně, házet hlavou bez vlasů na koncertech metalových idolů, by dnešní terminologií řečeno, nebylo dost cool. Byla to doba z dnešního pohledu na gastronomii prehistorická , kult kuchařských hrdinů založený Sirem Jamiem Oliverem si ještě ani nelebedil v plenkách, o našich všelidovým vlastnictvím zdecimovaných a špinavých podnicích se netřeba zmińovat. Kdo zažil pochopí, ti ostatní by stejně nevěřili.
Ale o tom všem , jsem v momentě, kdy jsem první den překročil práh našeho učňovského střediska, přidruženého k velké restauraci s vývařovnou, ještě neměl nejmenší tušení. Nic z toho mě netrápilo. Vidím to jako dneska, skoro ještě cítím, ten pocit pýchy , když si mě ze vzorně seřazeného špalíru nových žáků, vybral sám velký šéfkuchař ( a byl to fakt velkej chlap) , abych mu byl k ruce na vývařovně produkující několik tisíc obědů . Odvedl mě do místnosti plné obrovských kotlů a hrnců , zabručel něco o základech, že je musím míchat a že se nesmí v žádném případě spálit. Co vám budu vyprávět, běhal jsem tam hodinu a poctivě míchal u dna až ze mě lilo.
Po hodině, zcela nečekaně, přiletěl asi největší pohlavek jaký jsem kdy dostal. Ale přísahám, o tom, že mám pod těmi základy taky zapálit kamna a kotle, neříkal nic....
Kariéru kuchařského učně, jsem zahájil vskutku hvězdně, několik tisíc obědů se toho dne expedovalo s hodinovým zpožděním.
Filip Vracovský
Češství, malý obrázek a velcí lidé ....
Dneska přemýšlení o opravdovosti, uvěřitelnosti .... O řečech, které se vedou a skutcích.na útěku.
Filip Vracovský
Znásilnění Karla Kryla
Včera uběhlo osmdesát let od narození malého, velkého muže s kytarou.... Netroufnu si moc psát o něm, ale zmíním jednu myšlenku o nás....
Filip Vracovský
Ano šéfe se vrací ....
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.... Což teprve osmkrát.... Jak dopadne návrat Zdeňka Pohlreicha v legendární roli ?
Filip Vracovský
Nastane zítra na Slovensku konec světa ?
Máme se našich sousedů bát ? Máme se jim posmívat ? Má nám to snad být jedno ? Kdo ví.... Já se můžu jenom zamyslet....
Filip Vracovský
A když Kurt Cobain změnil svět, tak se prostě zastřelil....
Dneska ke konci příběhu, který vlastně nekončí... Taky pár slov, jak změnil nejenom svět ale i mou maličkost....
Filip Vracovský
Trpíte při změně času, nebo ne ?
Dočkáme se někdy zrušení této regulace ? Času je to jedno, ten běží svým tempem bez ohledu na to jak říkáme jeho jednotkám....
Filip Vracovský
Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku
nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....
Filip Vracovský
Jak to vypadá Mordor ( Rusko ) už nám klepe na dveře ?
Krátká předsváteční úvaha ... Taky vás některé uklidňující zprávy spíš rozruší ? Račte vstoupit .....
Filip Vracovský
Slovo Mír skutečně není sprosté
Ani za Varšavské smlouvy nebyla válka tolik populární , aneb pravda a spravedlnost v podání toužebných přání fanatiků ......
Filip Vracovský
Smrtelné hříchy a blafy školních a závodních jídelen
Jídlo.... Společné téma, protože je to jedna z našich základních potřeb.... Společné stravování a jeho forma ... Pozůstatek kolektivizace, nebo ne ?
Filip Vracovský
16.3. Tak trochu prokleté datum. Žijeme v Bruselském Protektorátu ? Ne, jsou to kydy...
Nehledám podobnost a paralely... To přenechám jiným, ale přesto ... Byť nejspíš není prokleté, něco nám dnešní datum dát může....
Filip Vracovský
Vykouřená režisérka....
.... tak takhle nějak si tady u nás žijeme.... Zamyšlení na úterý.... Račte vstoupit, vstupné nevracím....
Filip Vracovský
Pro kluky z Ukrajiny je každá rada drahá .... Jít válčit, nebo ne ?
Zamyšlení na čtvrtek..... Nikdy totiž neumírají čísla ze statistik... Umírají kluci, ženy, děti .....
Filip Vracovský
Řízek k nám přimašíroval z Itálie ? A co knedlo, vepřo , zelo ?
Povídání na sobotu.... Lehkou nohou přes bílá místa na mapách našich talířů... Doufrám, že máte nabroušené nože a vyleštěné vidličky.... Začínáme....
Filip Vracovský
Proč jsem uzavřel diskuze ?
Po dlouhé době zase do Hydey parku . Je tu pěkně útulnu, žádná tlačenice. Račte vstoupit a za nastražené uši dík ....
Filip Vracovský
Vychováváme děti z Ukrajiny pro zákopy ?
Krátké zamyšlení na víc než aktuální téma. Vstupte na vlastní nebezpečí, za nic neručím a vstupné tradičně nevracím....
Filip Vracovský
Odcházení Milionu chvilek pro demokracii (těch vyvolených)
A taky o určitě největším úspěchu vlády Petra Fiala, který nám na svých besedách bez cenzury Vít Rakušan skromně zamlčí....
Filip Vracovský
Michael Kocáb v ruinách
Po dlouhé době vůbec nevím, co do perexu napsat. Slova jsou v některých případech hloupá..... Tak radši pomlčím.
Filip Vracovský
Máme traktory a né že né ....
Pár slov ke včerejšku. Tradičně nekorektně. Vstupte na vlastní nebezpečí, peníze nevracím a za nic neručím...
Filip Vracovský
Půjdu nakonec volit Piráty ?
Menší zamyšlení na pátek. Na únor. Na Jaro, které je za dveřmi zase tak mladé a chystá se rozkvést.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 641
- Celková karma 26,43
- Průměrná čtenost 2157x
Jak jde čas, stal se ze mne spolutvůrce dvou kuchařek, učitel a výrobce sušených, či fermentovanýchj lahůdek...